Pomůcky:

• 5 lékovek
• 5 očištěných, odmaštěných železných hřebíků
• lžička
• látka pohlcující vlhkost
• citron
• kuchyňská sůl

Postup:

Do každé lékovky vložíš železný hřebík. Do první lékovky přilej vodu z kohoutku, do druhé dej převařenou vodu a uzavři víčkem. Do třetí nalij vodu z vodovodu a přidej lžičku kuchyňské soli, zavíčkuj. Do čtvrté přidej lžičku látky pohlcující vlhkost a uzavři víčkem. Do páté přidej šťávu z citronu. Všechny lékovky nech stát na jednom místě a během pěti dnů pozoruj, zda na povrchu hřebíku probíhají nějaké změny.

Vysvětlení:

Zhruba po pěti dnech můžeme pozorovat změny na povrchu hřebíku v první, třetí a páté lékovce. Zde probíhá koroze. Ve druhé a čtvrté lékovce koroze neprobíhá. Z pokusu je zřejmé, že korozi urychluje přítomnost vody a látek v ní rozpuštěných. V lékovce, kde je sušidlo pohlcující vzdušnou vlhkost, ke korozi nedochází. Ve druhé lékovce, která byla uzavřená, koroze neprobíhá, kdybychom ji ovšem nezavíčkovali, ve vodě by se rozpustily plyny obsažené ve vzduchu (především kyslík a oxid uhličitý) a koroze by proběhla. Koroze je tedy děj, při kterém dochází k rozrušení povrchu různých materiálů. Je způsobena vlivem vzdušného kyslíku, vlhosti a oxidu uhličitého.

Otázka:

Probíhá koroze rychleji v mořích nebo ve sladké vodě? Vysvětli.

Zajímavost:

Aby železo nekorodovalo, je potřeba jeho povrch chránit např. natíráním barvou, lakem, vazelínou, olejem nebo nanášením vrstvičky plastu. Některé kovy se pokovovávají nekorodujícím materiálem. Mluví se např. o poměďování, chromování, niklování. Korozi mohou podléhat i jiné materiály než kovy, např. horniny a stavební materiály.